Norský spisovatel Lars Mytting napsal nesmírně úspěšnou knihu „Hel ved“ o dříví na topení, která se během krátké doby stala ve Skandinávii bestsellerem. Přináší v ní mimo jiné užitečné rady, jak správně zatápět v kamnech.
Dřevo zužitkujete nejlépe, když je primární přívod vzduchu otevřený a plameny poměrně silné. Tak se také nejvíc redukuje znečišťování ovzduší, protože plynové částice jednoduše shoří a hřejí, místo aby vytvářely nečistoty. Když máte doma už teplo, regulujte teplotu v místnosti raději přikládáním menších dávek dřeva než tím, že zavřete klapku přívodu vzduchu.
Lidé obvykle chtějí, aby jim z komína vycházelo minimální množství kouře. Komín ale není „výfuk“ – kouř obsahuje vysoce energetické plyny, které nebyly spáleny. Proto je dobré občas vyjít ven a podívat se, jaký kouř vychází z vašeho komína. Hustý černý kouř znamená, že spalování není optimální, většinou proto, že oheň v kamnech nehoří dostatečně intenzivně. Když kamna na dřevo spalují optimálně, vychází z komína pouze tenký pramínek páry a světlého kouře, který nezapáchá.
Jednou za rok vyčistěte kamna i komín od sazí. Tak docílíte toho, že vaše kamna budou víc hřát. I jen několikamilimetrová vrstvička sazí snižuje výhřevnost topidla, protože teplo není vedeno kovem, ale místo toho stoupá vzhůru a uniká komínem ven. Jestliže topíte borovým nebo jiným smolným dřevem, které produkuje větší množství sazí, čistěte kamna ještě častěji.
Tvrdé dřevo dává obecně víc tepla než stejný objem měkkého dřeva. Pokud ale objem přepočítáte na kilogramy, zjistíte, že různé druhy dřeva vydávají stejné množství tepla. Měkčí dřevo je navíc často levnější. Kromě toho jsou měkká dřeva perfektním materiálem na topení zejména během studených večerů na začátku a na konci topné sezóny. Jejich spalování je čistší, neudělají vám z domu hned saunu, a přestože rychleji hoří, můžete dobu hoření prodloužit tím, že na uhlíky položíte poleno z tvrdšího dřeva a necháte je příjemně temperovat.
Jen málokterá kamna na dřevo jsou schopná hořet déle než dvě až tři hodiny po přiložení. Lidé měli dříve ve zvyku zavírat na noc přívod vzduchu, takže uhlíky v kamnech ještě dlouho doutnaly. Tento způsob nočního temperování ale silně znečišťuje ovzduší a zvyšuje riziko požáru v komíně. Navíc je celkový profit z takového topení dost nízký, protože se nevyužije energie obsažená v dřevu. Poslední, co večer přiložíte, by mělo být několik velkých silných polen z tvrdého dřeva, která necháte normálně hořet. Izolace domu teplo udrží uvnitř i po dohoření ohně. Komín zůstane až do rána vlažný, takže se vám bude snadno znovu zatápět.
Rozvíření vzduchu je při zatápění důležité, protože kyslík se při nízkých teplotách nerad váže s molekulami dřeva. Vzdušné víry ale doslova bombardují kouřové plyny kyslíkem a usnadňují zapalování dřeva. Proto dřevo chytá o tolik snáz, když necháte dvířka topeniště pootevřená. Některé domy jsou tak dobře izolované, že je nejlepší mít při zatápění otevřené okno. Skvělým pomocníkem může být také krbový měch, který rozhodně poslouží mnohem spolehlivěji, než když budete do ohně foukat.
Většina moderních kamen je projektována pro hoření od špičky směrem dolů. Podívejte se do manuálu nebo si ho stáhněte z internetu, pokud jste už ten starý spálili. Oheň shora zapálíte tak, že si z polen postavíte poměrně hustou hranici a na jejím vršku ji zapálíte, takže hoří směrem shora dolů. Kamna na dřevo takhle rychleji dosáhnou operační teploty, lépe spalují kouřové plyny a dřevo hoří déle.
Vždy byste měli přikládat dvě až tři polena – pokud přiložíte jenom jedno, může se stát, že samo od sebe vyhasne. Důvodem je, že hoření polena má tři fáze a jedno jediné poleno nedokáže udržet tento proces v chodu. Víc polen má větší povrchovou plochu, vytváří větší pohyb vzduchu a udrží fungování všech potřebných procesů najednou.
